pátek 5. června 2015

Husitská epopej II. | Za časů hejtmana Jana Žižky

Druhá část rozsáhlé historické ságy, popisující jedno z nejdramatičtějších období v naší historii - husitskou revoluci - začíná tam, kde předchozí skončila. Lidé v Čechách se dozvídají, že jejich milovaný Mistr Jan Hus byl v Kostnici upálen a jeho popel potupně roztroušen do řeky. Pokud koncil a Zikmund očekávali, že se celá situace uklidní, šeredně se zmýlili. To, co v Čechách následovalo, snad nikdo nečekal…


Popisovat nějak blíže děj této knihy asi nemá valný smysl. Všichni alespoň přibližně víme, co se dělo po upálení Jana Husa a jakou bouři to v Čechách vyvolalo. Místo, aby se situace uklidnila, jak doufali katolíci, vypuklo prakticky peklo. Příznivci Husova učení se odtrhli od katolické církve, stali se kališníky neboli utrakvisty, přijímající pod obojí způsobou. Následovaly krvavé boje mezi oběma znepřátelenými stranami. Byla to neskutečně krutá a zmatená doba, kdy si nikdo nemohl být jistý svým postavením a majetkem. Kolo Štěstěny se otáčelo jako zběsilé, chvíli přálo té, chvíli druhé straně. A v popředí všeho stál pověstný hejtman Jan Žižka z Trocnova, vynikající taktik a válečník na straně jedné, lapka a fanatik na straně druhé…

Stejně jako v úvodním díle, sledujeme i zde historické události na pozadí životů rozvětvené rodiny Prokopů, což je velmi dobrá strategie pro sepsání takovéto historické ságy. Osudy příslušníků této rodiny se vlivem událostí rozdělily a oni se tak mnohdy ocitli i proti sobě. Díky tomu můžeme nahlédnout do životů řeholníků, vesničanů, bohatých měšťanů a šlechticů i významných lidí ode dvora. Do životů katolíků i nově vznikajících kališníků. Vlastimil Vondruška tak vytváří takřka dokonalou historickou fresku.



Ale má to i svou nevýhodu a tou je opravdu velké množství postav. Což by samozřejmě nevadilo, ale osobně bych ocenila alespoň nějaký stručný soupis všech osob. Běžně se mi nestává ani u rozsáhlejších románů, že bych se ztrácela ve jménech a jednotlivých dějových linkách, ale tady jsem občas skutečně zabloudila. Autor libovolně přeskakuje z postavy na postavu a barvitě vykresluje její životní osudy, které se proplétají se skutečnými historickými událostmi, a dělá to tak zapáleně, že je toho občas zkrátka trochu příliš a čtenář má pak chvilku pocit, že musí nejprve rozmotat to vzniklé klubko, než si uvědomí, o kom je vůbec řeč a jak se tam ten dotyčný vlastně dostal.

Pomalu se tady nabízí srovnání s kultovní Písní ledu a ohně (alias seriál Hra o trůny). Kulisy jsou velice podobné až na to, že v Husitské epopeji není středem zájmu trůn, ale kalich. I zde najdeme krutost, krvavé války a intriky lidí, kterým už nejde ani tak o náboženství, jako spíše o moc. O co děsivější je však představa, že husitská revoluce je skutečně součástí naší historie!


Co se historických faktů týče, působí na mě Husitská epopej stále autenticky. Narazila jsem sice na pár věcí, které mě poněkud zarazily, a zapřemýšlela jsem, zda to tak skutečně fungovalo, ale to byly drobnosti. Celkově mám z knihy pocit, že autor si dal opravdu velkou práci s přípravou, vyhledáním informací a pramenů. Ostatně, sám je historikem. Jen mě mrzí, že nepřipojil žádnou autorkou poznámku, v níž by uvedl, z čeho čerpal, co všechno skutečně stojí na reálném základě a co vychází spíše z jeho fantazie. Myslím si - a obzvlášť u historické ságy takového rozměru - že je pomalu až povinností autora toto svým čtenářům objasnit.

Maličko mě zamrzel také úplný závěr knihy, který mi, oproti zbytku, přišel lehce odbytý, příliš stručný a nedbalý. Poslední dva roky jsou zde shrnuty na několika málo stranách, přestože v té době zahynul i Jan Žižka, který je významnou postavou tohoto dílu.


Přesto druhý díl rozsáhlé Husitské epopeje splnil má očekávání. Vondruška opět líčí skutečné historické události, ale velmi čtivou formou. Upozornila bych ale, že se to velmi liší od jeho historických detektivek typu Hříšní lidé království českého. To jsou podstatně jednodušší záležitosti, s přímou dějovou linkou, psány především pro pobavení, jako příjemná jednohubka. Husitská epopej je jiná. Hutná, rozsáhlá, s komplikovaným dějem a množstvím historických informací, které mohou čtenáře, kteří se o historii příliš nezajímají, docela zahltit. Ale pro laika, kterého historie baví a zajímá, je to skvělá volba a já se velice těším na pokračování v podobě třetího dílu, který ponese název Za časů císaře Zikmunda a bude se odehrávat v rozmezí čtrnácti let od roku 1426 do roku 1440. Stále mi vrtá hlavou, kam až to chce Vondruška dovést…

Husitská epopej - Vlastimil Vondruška, vydalo nakladatelství MOBA v roce 2015.


Knížku si můžete pořídit na stránkách nakladatelství MOBA.



2 komentářů:

Mariella de Nebe řekl(a)...

Díky za pěknou recenzi. :) Už jsem rozhodnutá se po téhle knížce (či spíše prvním dílu) podívat, tak snad se mi poštěstí a ukořistím ji v knihovně. Spousta postav zní totiž - alespoň pro mě - vážně lákavě. :)

Pauline Pryiová řekl(a)...

Příběh by mohl být zajímavý, ale nevím, jestli je to můj čálek kávy :D Ale třeba bych mohla vyzkoušet pro změnu něco nového!
Pěkná recenze :)

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!