středa 4. února 2015

Píseň krve | Jak vypadá skvělý fantasy debut


Nemám ráda ty opravdu dobré knihy. Ty, které vás úplně pohltí a vy jste pak nuceni na ně neustále myslet. Ty, jejichž hrdinové se vám zaryjí hluboko do srdce. Ty, které se odehrávají v úžasném, promyšleném světě. Tak přesně ty nemám ráda. Tedy, abych byla přesnější, nerada je dočítám, protože po nich vždycky zůstane takové to smutné prázdno a já pak nejsem schopná dělat cokoli jiného, než myslet na příběh, který právě skončil… A to se mi stalo právě i u této výborné knihy, takže je jasné, že ji nenávidím skoro stejně tak, jako jsem si ji zamilovala. Pokud ale všechny knížky v tomto roce budou jako tahle první přečtená, čeká mě opravdu úžasný rok, ale zároveň také plný smutku a prázdna…




Píseň krve je - ač je to k neuvěření - debutem angličana Anthonyho Ryana. Zvláštností je, že ve všech nakladatelstvích tuhle knihu odmítli, což mi nejde na rozum, vzhledem k tomu jaká pecka to je. Vlastně se to dost podobá osudu slavného Harryho Pottera, že?

Hlavním hrdinou příběhu je mladý Vélin Al Sorna, syn slavného Pána Bitev, věrného služebníka krále Sjednoceného království. Celý Vélinův život se obrátil vzhůru nohama poté, co mu zemřela matka. Otec se jej totiž rozhodl poslat k Šestému řádu, jehož úkolem je bojovat s nevěřícími. Vélin se přirozeně cítí ukřivděně, nechápe, proč se ho otec takto zbavil a začíná ho nenávidět. Řád se pro něj stává jedinou rodinou a rozhodne se mu zasvětit celý svůj život. Čeká ho krušné období tvrdého výcviku, učí se bojovat, střílet z luku i jezdit na koni, aby byl v budoucnu schopen bojovat za Víru. Spolu se svými bratry v Řádu si vytvoří velmi silné pouto, navzájem se podporují, zažívají spolu krušné, ale i pěkné chvilky. Postupně však vychází najevo nejen to, proč se vlastně Vélin - syn tak slavného rytíře - ocitl v Šestém Řádu, ale také to, že jeho úloha v dějinách Sjednoceného království, a vlastně celého světa, bude daleko větší, než sám čekal. A snad se také dozvíme, proč se série jmenuje Stín krkavce


Příběh je z části vyprávěn retrospektivně. Na samotném počátku se s Vélinem setkáváme, jakožto s vězněm, prostřednictvím zápisků kronikáře, v době, kdy už je starší. Postupně pak, na počátku každé části, do kterých je kniha rozdělená, odkrýváme stejným způsobem střípky toho, co se vlastně stalo a proč byl Vélin uvězněn. Mezitím však sledujeme Vélinovo dětství, dospívání a jeho postup a zdokonalování v rámci Řádu a Království. Na konci se pak obě časové linie propojí a splynou v jedno, čímž všechno krásně zapadne do sebe.

Je mi sympatické, že autor je vystudovaným historikem, což je i znát, například na tom, jak pracuje s vytvářením vlastního světa. Podařilo se mu vytvořit opravdu fascinující země, se svými dějinami, vládnoucími dynastiemi, událostmi a válkami. Kromě propracovaného světa, Píseň krve vyniká i propracovanými charaktery, které se vyvíjejí, nejsou nudné a stereotypní. Vélin není žádným dokonalým bojovníkem, jak to občas v podobných příbězích bývá. Naopak, má své slabé stránky, své starosti, bolesti i tajemství, stejně jako ostatní postavy. Snaží se zkrátka vypořádat se svým nelehkým údělem a nekdy se mu to daří lépe, někdy zase trochu hůř.
Autorův styl je navíc vytříbený a velice čtivý.  Člověk se do děje úplně ponoří a téměř bez dechu čte dál a dál, aby se dozvěděl, jak to bude pokračovat. Obzvlášť mě bavilo sledovat průběh Vélinova výcviku a to, jak to chodí v Šestém řádu i v celém Sjednoceném království. Kromě toho se však dočkáme i silného přátelství a snad i trochy té romantiky. Zkrátka a dobře, v tomto příběhu je snad úplně všechno, na co si jen vzpomenete - napětí, dobrodružství, úžasný svět se svou historií, přátelství, láska, nečekané okamžiky a mnoho dalšího.


Nějakou tu nedokonalost jsem sice taky našla, ale s tím se dá počítat, když se jedná o debut a navíc ty chybičky nebyly tak zásadní, aby mi kazily celkový požitek ze čtení. Především mi občas dělalo trochu potíže se orientovat v čase, autor totiž neuvádí žádné časové údaje a tak se může stát, že mezi dvěma kapitolami uběhne několik let, aniž by si to člověk hned uvědomil anebo se naopak děj vrátí do minulosti, čímž vznikají občas trochu zmatky. Dalším takovým mínusem je pro mě to, že v knize chybí soupis jednotlivých řádů a toho, co mají na starosti. Víme sice, že Šestý řád se zabývá válčením a Pátý léčitelstvím, ale co ty ostatní? O těch získáme jen kusé, útržkovité informace, což je podle mě škoda. Ale to byly jen takové drobnosti, které blednou na pozadí tak úžasného příběhu, kterým Píseň krve bezesporu byla. 


"Ta kniha se prostě nedá odložit… Musel jsem ji přečíst co nejdřív, a jakmile jsem byl na konci, přečetl jsem si ji celou znovu, protože jsem se nemohl rozloučit s úžasným světem, který autor vytvořil." - Fantasy Book Critik

Obvykle nedávám na ta doporučení, která se uvádějí na přebalech knih, ale tady mi nezbývá než souhlasit. A to se všemi. Od knihy se jednoduše nedá odtrhnout, také jsem měla chuť číst ji hned znovu, poté co jsme ji dočetla, protože jsme se prostě nemohla smířit s tím, že už je konec. 
Já myslím, že toho vychvalování už bylo dost a že jste snad už pochopili, že se mi Píseň krve opravdu moc líbila. Nenapadá mě nic víc, co bych vám ještě mohla říct, snad jen - přečtěte si ji, nebudete litovat!

5 z 5


Píseň krve: Stín krkavce, kniha první - Anthony Ryan, z originálu "Blood Song: A Raven's Shadow novel 1" přeložil Jakub Kalina, vydalo nakladatelství Host v roce 2014

8 komentářů:

Mariella de Nebe řekl(a)...

Pekna recenze. :) A souhlasim, Pisen krve je vazne skvela kniha. :)

Lucy Lillianne řekl(a)...

další kladná recenze :-D já tu knížku zbožňuji

Knižné Maniačky řekl(a)...

Kedysi ma zaujala obálka a ako tak čítam, kniha stojí za prečítanie. Ďakujem za tip :))

Ettelëa řekl(a)...

Rozhodně to stojí za přečtení, určitě se do toho pusť. Obálka je jen třešničkou na dortu, tomu věř ;)

Ettelëa řekl(a)...

Na ni se snad ani jiná než kladná recenze nedá napsat :)

Ettelëa řekl(a)...

Děkuji, jsem ráda, že se recenze líbí :)

Myanmar řekl(a)...

Tuhle knížku jsem kupovala bráchovi k Vánocům a byl nadšený :) A tys mě také pěkně nalákala...asi mu jí zase seberu :D

Tereza Chytílková řekl(a)...

Musím říct, že lituji, že jsme si knihu nekoupila, ale bohužel jsem se bála, že se mi kniha nebude líbit... momentálně ji mám od pátku rozečtenou a nemohu se od ní odtrhnout... takže to vypadá, že další díly nakonec přeci jen skončí v mojí knihovničce a později ji doplním i o první díl:)

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!