úterý 9. září 2014

Knižní maraton aneb čteme jako o život: Shrnutí



A je to zase za námi. Další knižní maraton, pro mě za prázdniny už třetí v pořadí a všechny skončily poměrně uspokojivě. Je pravda, že tenhle se nepoved úplně podle mých představ, některé výzvy jsem sice splnila, ale většinu spíš ne, přesto jsem si to skvěle užila. 

Jaké byly moje cíle?
  • Splnit alespoň 5 knižních výzev. - haha
  • Splnit alespoň 5 článkových výzev. - 2x haha
  • Přečíst alespoň 3 knihy. - tak určitě
  • Každý den přečíst více jak 70 stran. - přihořívá
  • Za celý týden přečíst více jak 1000 stran. - jop, konečně něco
  • Po skončení maratonu napsat recenze - tak to asi nebude problém, vzhledem k tomu, kolik jsem toho přečetla…
No, jak vidíte, ze svých cílů jsem splnila pouze jeden. Ale, stálo to za to. Mám k tomu totiž velmi dobrý důvod a tím je to, že jsem se během maratonu pustila do Cizinky, což byla - vzhledem k maratonu - možná chyba, ale na druhou stranu jsem díky tomu nedělala prakticky nic, kromě čtení. Protože Cizinka je kniha, kterou prostě nejde odložit, i kdyby to člověk chtěl udělat. Zkrátka a dobře mě to úplně pohltilo a já jsem četla, četla a četla. I když jsem se zároveň snažila trošku krotit, abych si tu úžasnou knihu maličko šetřila. 
A nějak takhle vypadal ten můj maratonový týden:

1.9. - Pondělí: Ano, pustila jsem se do čtení Cizinky. Měla jsem ji sice už rozečtenou, ale byla jsem teprve někde na 126. straně nebo tak nějak. Ale konečně jsem měla čas, chuť a příležitost se do toho pořádně opřít, což jsem taky udělala a tak jsem hned první den splnila výzvu přečíst 200 stran za den. Přečetla jsem totiž 206 stran

2.9. - Úterý: A další den se nesl v podobném duchu, co se týče stran. Nicméně jsem se rozhodla na chvíli Cizinku odložit a trošku si od ní dát oddych, taky proto, abych si ji trošku šetřila. Ale nevím, jestli to byla zrovna šťastná volba. Stejně jsem nemohla myslet na nic jiného. Ale popadla jsem Leviatana od Scotta Westerfelda a pustila se do čtení. Nijak zvlášť mě to neohromilo, ale četlo se to dobře, takže jsem přečetla 244 stránek.

3.9. - Středa: Aneb krizový den, alespoň to tak vždycky bývalo. Až do teď. Už jsem se tomu nemohla déle bránit a zase jsem chňapla po Cizince a hltavě se pustila do dalšího čtení. Úchvatné, napínavé, čtivé a dech beroucí. To jsou jen některá přídavná jména, která tuhle knížku charakterizují. Další si pak budete moct přečíst v recenzi, jestli nějakou vůbec spatlám… Takže jsem ve středu (což je obvykle můj líný den) přečetla 153 stran.

4.9. - Čtvrtek: A zase Cizinka. Ona je to totiž fakt bichle. Má něco přes 650 stran, takže poměrně tlouštík, i když vlastně nic moc, oproti dalším dílům. Každopádně, pokračovalo to moc dobře a já jsem přečetla 120 stran. (Sestupná tendence, všimli jste si?)

5.9. - Pátek: Cizinka naposled. Na páteček jsem si totiž ušetřila posledních 60 stran, které jsem četla tak pomalu, jak jen to šlo, protože jsem věděla, co bude následovat po dočtení. Co pak skutečně následovalo si můžete přečíst v mém mírně depresivním článku Frustrace knihomolova. Ale co, život musí jít dál a já jsem chtěla jít s ním a začíst se do další knihy. Ale to prostě nešlo. Vzala jsem si z poličky Leviatana a přečetla jsem ubohých 11 stran. Pak jsem knížku musela odložit, protože mi to přišlo děsně slabé. Tak fajn, řekla jsem si a zkusila otevřít Modrou jako safír. Ne, ani ta bohužel teď neuspěla a já dokázala přečíst pouhých 19 stran než kniha zase skončila na polici. Už jsem si začínala připadat jako Harry Potter, když byl poprvé u Olivandera a vybíral si hůlku. Nebo vlastně ona jeho, že? A tak jsem si řekla, že to taky nechám na té knize, protože je dost možné, že si kniha vybírá čtenáře, i když není vždy jasné proč. A mě v tu chvíli přitahovala jediná kniha a to Vážka v jantaru, druhý díl Cizinky. Ale ten den už jsem neměla sílu cokoli začínat, takže jsem skončila na 90 stranách.

6.9. - Sobota: Ten den jsme jeli na hory, přesto jsem si Vážku v jantaru rozečetla a byla jsem totálně paf z toho, jak to začalo. Pomalu každou stránku jsem musela určitou dobu vstřebávat a tak jsem některé pasáže četla i několikrát než jsem jim skutečně uvěřila. Jak to mohla udělat?! Ona mě úplně zničila! Páni, to prostě nešlo… Navíc jsme stejně byli na horách a já jsem byla unavená a moje hlava pořád šrotovala a omílala ten příběh dokola a dokolečka, takže jsem to radši nechala na pouhých 50 stranách. On by to taky můj mozek nemusel přežít, takovou nálož šoku…

7.9. - Neděla: A poslední den maratonu. Přes noc se mi podařilo to všechno aspoň trochu zpracovat, takže jsem se zase mohla pustit pořádně do čtení. A tak jsem ještě přečetla 152 stránek než maraton definitivně skončil.

Vlastně je dobře, že neměla kniha ještě více stran, protože bych taky mohla dopadnout, jako kolega čtenář na fotce. Učetl se k smrti…

No, byl to skvělý, náročný, vyčerpávající a poměrně dost úspěšný týden. Protože po dočtení něčeho takového jako je Cizinka nemůžu říct, že to byl neúspěch! Celkově jsem za celý týden přečetla 1015 stránek, což je pro mě velký úspěch. A co víc, do čtení jsem se nenutila, nesnažila jsem se číst prostě tak, abych přečetla co nejvíce stran, neměl to být závod a taky nebyl, protože to čtení šlo úplně samo a hrozně mě to bavilo.

Ještě něco málo k výzvám. Podařilo se mi splnit dvě knižní výzvy a jednu další tak napůl. Přečetla jsem 200 stran za den (dokonce 2x) a přečetla jsem knihu, podle níž vznikl seriál. Kdo by nevěděl, tak podle Cizinky byl zatočen seriál, který právě běží a je naprosto skvělý! Dolů vám dám trailer, ať víte, že nekecám… Ta třetí, tak napůl splněná výzva, je přečtěte "knihu s modrou obálkou". Já jsem ji sice ze zřejmých důvodů nedotáhla do konce, ale aspoň rozečetla. Mluvím o Leviatanovi od Scotta Westerfelda. Ona ta obálka v originále není vůbec modrá, ale já mám doma její pracovní výtisk, který má ještě nehotovou obálku, která modrá skutečně je. Kdysi jsem ho vyhrála na blogu u Abyss, ale to už je dávno…

Co se článkových výzev týče, tak z těch jsem byla nadšená, ale nakonec jsem splnila pouze tři a to:

No, já nevím jak vy, ale já jsem si maraton moc užila (To už jsem říkala že? Je pozdě, to mě omlouvá…) a chtěla bych tímto poděkovat autorce tohohle skvělého projektu - Kristie z blogu Yours Fantasy.
Myslím, že to vymyslela moc hezky, bylo to celé promyšlené a ozvláštněné těmi výzvami. Sice mě mrzí, že jsem se nezúčastnila všech, které jsem původně plánovala, ale to nevadí, snad někdy příště…


3 komentářů:

Melinda řekl(a)...

Gratuluji k překročení tisícovky :) To mně se bohužel nepovedlo, ale naštěstí jsem to čekala, tak jsem nebyla moc smutná :) Měla jsem náročný týden, ale maraton mi ho zpříjemnil :) O Cizince jsem ještě neslyšela, ale když na ni pěješ ódy přes dva články, tak to musí být něco :) Mrknu na ni :)

Michaela Vavrinova řekl(a)...

Ty stranky si prekrocila jen tak tak ale i tak te obdivuju, sama bych to nedala :)))

Geokačerka řekl(a)...

Krutá lebka!! No, já si pro letošek dala jediný cíl - přečíst 50 knih za rok. Jsem na 20 a vím, že to už nemůžu zvládnout, pokud nezačnu číst knihy jako Dášeňka, O pejskovi a kočičce apod. :))

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!