pondělí 18. srpna 2014

RECENZE: Labyrint: Útěk (Srpen s YOLI 5)

Autor: James Dashner
Série: Labyrint
Díl: 1.
Žánr: sci-fi, post-apo, young adult
Forma: paperback
Počet stran: 360
Vydavatel: YOLI
Rok vydání: 2014 (vyjde 26.8. 2014)
Anotace: Všechno se změní...
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.
Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.


James Dashner se se čtenářem rozhodně nemazlí a nemilosrdně ho vrhá přímo do děje, který má už snad od první věty pěkně zběsilé tempo. Spolu s Thomasem se tak ocitáme v jakémsi podivném temném výtahu, který míří neznámo kam. Thomas - hlavní hrdina celého příběhu - si vůbec nemůže vzpomenout, kde vůbec je, co tam dělá, ani, kdo jsou jeho rodiče. Jediné, co s jistotou ví je to, že se jmenuje Thomas.

Po nějaké chvíli, strávené ve výtahu, se chlapec ocitá na povrchu a okamžitě ho obklopí hlouček různě starých teenagerů. Nikde žádní dospělí a zvláštní je taky to, že všechno jsou to pouze chlapci. Není divu, že je Thomas pěkně zmatený (což mu mimochodem vydrží ještě docela dlouho). Brzy se však od několika chlapců dozvídá alespoň pár základních informací. Místo, kde se Thomas ocitl, se nazývá Plac a je obklopeno vysokými zdmi s bránami, vedoucími do hloubi spletitého Labyrintu, který Plac obklopuje. Labyrint, to je ta největší záhada, okolo které se celý příběh točí. Kdo ho postavil a za jakým účelem? Proč jsou v Labyrintu uvězněni jen chlapci a jakou hádanku to mají rozluštit? Nic z toho osazenstvo Placu netuší, nikdo přesně neví, proč se tam ocitl, nikdo si nepamatuje svůj předchozí život. Zkrátka tam před dvěma lety několik chlapců přivezl výtah a od té doby pravidelně přijíždějí další - vyděšení a nic nechápající kluci, kteří se pak usilovně snaží odhalit tajemství Labyrintu a najít z něj východ. Tak tomu bylo až do příchodu Thomase, který však všechno změní. Těsně po něm je totiž do Labyrintu dopravena zvláštní dívka, která s sebou přinese děsivou zprávu, že se všechno změní. A šílený útěk z Labyrintu může začít…



Co si budeme povídat, The Maze Runner - jak se knížka v originále jmenuje - je ve světě celkem trhák. A teď konečně, po dlouhém čekání, vychází i v češtině. Vděčíme za to především filmovému zpracování, které vtrhne do kin už na podzim. Přiznám se, že i já jsem Labyrint napjatě očekávala a těšila jsem se, až se mi konečně dostane do rukou.

Post-apokalyptický příběh s nádechem tajemna, zasazený do zajímavého prostředí Labyrintu - tak nějak bych v jedné větě shrnula tuhle knížku. V určitých věcech se námět podobá mnohým jiným příběhům s podobnou tématikou. Skupinka teenagerů se snaží bojovat za lepší svět, v čele s "vyvoleným". Ano, to je už docela ohraná písnička, naštěstí autor svůj příběh chytře zasadil do originálního světa Labyrintu, okořenil ho špetkou tajemna a navrch přidal velkou porci akce a napětí. 

S tou "špetkou" tajemna to není vlastně zase až tak přesné, protože James Dashner se rozhodl své čtenáře udržovat v téměř permanentním stavu naprosté nevědomosti a přiznám se, že mi to občas přišlo až frustrující. Po celou dobu čtení člověk naráží na drobné zmínky či dohady o situaci vně Labyrintu, ale nikdy se nedozví tolik, aby si vytvořil jasný obrázek. A tak si pořád - stejně jako hlavní hrdinové - musí klást otázky, co je vůbec ve skutečnosti ten Labyrint, kdo ho postavil a především, za jakým účelem to udělal. A rozhodně nečekejte, že se vše vyjasní na konci, spíše vyvstanou další otázky. A tak se dostávám k tomu, co považuji za lehké mínus téhle knihy. Mám z toho takový pocit, že autor neodhadl, kolik toho má odhalit a kolik má zůstat před čtenářem ještě skryto. Určitě je dobré udržovat člověka v příjemném napětí a očekávání toho, co se stane, ale když ani v závěru knihy není čtenář seznámen alespoň se základními fakty, může se cítit - podobně jako já - podvedený a rozčarovaný. Ale na druhou stranu chápu, že si autor nechává rozuzlení do dalších dílů, v dnešní době je to už zkrátka takový trend. 

Ještě bych se pozastavila u českého překladu, který je rozhodně velmi vydařený, i když je pravda, že jsem si na ten nezvyklý jazyk chvilku zvykala. On si totiž autor vymyslel vlastní slang, který používají Placeři. Setkáte se tak zde například s čóny, jak se mezi sebou chlapci nazývají, či se rmuty, což jsou podivní a především smrtelně nebezpeční, napůl mechaničtí tvorové, obývající Labyrint. Ale tak je to naprosto v pořádku, protože nezvyklé názvy najdeme i v originále a troufám si říct, že si s tím překladatel poradil dobře. Snad se budete moci těšit i na rozhovor, který nám všem překládání této knihy blíže objasní.

Závěrečné shrnutí

Labyrint: Útěk je dalším přispěním k dystopickým příběhům určeným pro "mladé dospělé" a i když si člověk může říkat, že tento žánr už nemá prakticky co nového nabídnout, tahle knížka vás alespoň do určité míry přesvědčí o opaku. Jedná se totiž o svižný a napínavý příběh plný akce a dobrodružství, ve kterém romantika nehraje takovou výraznou roli, jako v jiných, podobných příbězích. Naopak, svět, ve kterém žije Thomas a jeho přátelé, je drsný a surový a s ničím se nemazlí, což je v tomto žánru příjemná změna a dokonce si troufám říct, že Labyrint je série určená spíše chlapcům. Tím ale nechci říct, že se pro holky nehodí, to rozhodně ne. Jen si myslím, že je taková tvrdší než například série Divergence, která je více romanticky laděná.

I přes drobné nedostatky jsem si čtení užila a proto můžu knížku s čistým svědomím doporučit dál. Jen je třeba počítat s tím, že se stále jedná o knihu spadající pod young adult literaturu a tomu také odpovídá jak věk hlavních hrdinů, tak i poněkud jednodušší styl, jakým je napsaná. Mě osobně kniha neuchvátila tak moc, jak jsem původně očekávala, nicméně si myslím, že se jedná o velmi dobré počtení (alespoň v rámci žánru) a že vás příběh dokáže vtáhnout. Určitě jsem zvědavá, jakým směrem se bude děj ubírat v dalších dílech, které si určitě plánuji přečíst.


Hodnocení: 3,5/5

4 komentářů:

MooX řekl(a)...

Hezká recenze. :) Na tuto knihu mám velmi velká očekávání, a když vidím, jak to popisuješ, tak jsem z toho nadšená čím dál míň. Každopádně si knihu chci stále přečíst a budu se snažit ty má očekávání snížit, abych pak nebyla ještě zklamaná.

Ivcca řekl(a)...

Právě ji čtu :) Jsem zvědavá, jak to dopadne.

Knižné Maniačky řekl(a)...

O knihe som sa dozvedela len vďaka tomu, že je nakrútený film. :)

Majkla Novotná řekl(a)...

Moc pěkný blog a hodně dobře zpracovaná recenze:-)
Uždlouho jsem také chtěla napsat článek o této knize / filmu a chtěla jsem lidem sdělit svůj názor, ale zájimal mě názor i ostatních. Hodně mě překvapilo, že hodně lidí (hádám spíše dospělých) mělo tolik negativních komentářů !
Kdyžtak můj článek tu : http://welcometoglade.blogspot.cz/2014_11_01_archive.html

Okomentovat

Moc děkuji za každý komentář!